1 „Hej, Králicku, nejsi to ty?"

1       "Hallo, Rabbit, isn't that you?"

 2 „Ne,“ řekl Králicek, tentokrát změněným hlasem.

2       "No," said Rabbit, in a different sort of voice this time.

3 „Ale není tohle Králíčkův hlas?“

3       "But isn't that Rabbit's voice?"

4 „Asi ne,“ řekl Králicek.

4       "I don't think so," said Rabbit.

5 „Aspoň to nemá být jeho hlas."

5       "It isn't meant to be."

6 „Ach tak!“ řekl Pú.

6       "Oh!" said Pooh.

7 Vytáhl hlavu z díry, zamyslil se,

7       He took his head out of the hole, and had another think,

8 pak ji tam zase vstrčil a řekl:

8       and then he put it back, and said:

9 „A nemohl byste mi říct, kde je Králíček?“

9       "Well, could you very kindly tell me where Rabbit is?"

10 „Šel na návštěvu k svému příteli Medvídkovi Pú, je to jeho dobrý známý.“

10      "He has gone to see his friend Pooh Bear, who is a great friend of his."

11 „Ale vždyť to jsem já!“ řekl Medvídek, velmi překvapen.

11      "But this is Me!" said Bear, very much surprised.

12 „Kdo já?"

12      "What sort of Me?"

13 „Medvídek Pú"

13      "Pooh Bear."

14 „Jistě?“ řekl Králíček, ještě překvapenější.

14      "Are you sure?" said Rabbit, still more surprised.

15 „Docela jistě,“ řekl Pú.

15      "Quite, quite sure," said Pooh.

16 „Tak tedy pojď dál.“

16      "Oh, well, then, come in."

17 Pú se tlačil a tlačil do díry, až se dostal konečně dovnitř.

17      So Pooh pushed and pushed and pushed his way through the hole, and at last he got in.

18 „Opravdu,“ řekl Králíček a celého si ho měřil.

18      "You were quite right," said Rabbit, looking at him all over.

19 „Jsi to ty.

19      "It is you.

20 Tak tě vítám.“

20      Glad to see you."

21 „A kdo jsi myslel, že to je?“

21      "Who did you think it was?"

22 „Nebyl jsem si jist.

22      "Well, I wasn't sure.

23 To víš, jak to v Lese chodí.

23      You know how it is in the Forest.

24 Nemohu si pustit každého do bytu.

24      One can't have anybody coming into one's house.

25 Musím být opatrný.

25      One has to be careful.

26 Což takhle něco zakousnout?“

26      What about a mouthful of something?"

27 V jedenáct dopoledne si Pú vždycky dával něco menšího,

27      Pooh always liked a little something at eleven o'clock in the morning,

28 a proto se s radostí díval, jak Králíček chystá talířky a džbánky;

28      and he was very glad to see Rabbit getting out the plates and mugs;

29 a když se Králíček zeptal:

29      and when Rabbit said,

30 „ Chceš k chlebu med, nebo kondenzované mléko?",

30      "Honey or condensed milk with your bread?"

31 byl tak vzrušen, že řekl:

31      he was so excited that he said,

32 „Obojí,“ a pak, aby nevypadal tak chamtivě, dodal:

32      "Both," and then, so as not to seem greedy, he added,

33 „Ale s chlebem se neobtěžuj, prosím.“

33      "But don't bother about the bread, please."

34 A pak dlouho neříkal nic

34      And for a long time after that he said nothing . . .

35 a konečně si začal pobroukávat trochu nejistým hlasem, vstal, stiskl Králíčkovi pracku a řekl, že už musí jít.

35      until at last, humming to himself in a rather sticky voice, he got up, shook Rabbit lovingly by the paw, and said that he must be going on.

36 „Musíš?“ řekl Králíček zdvořile.

36      "Must you?" said Rabbit politely

37 „Zůstal bych ještě chvilku,“ řekl Pú, „kdyby – kdybys –,"

37      "Well," said Pooh, "I could stay a little longer if it – if you – "

38 a díval se upřeně ke spížce.

38      and he tried very hard to look in the direction of the larder.

39 „Abych řekl pravdu,“ řekl Králíček, „chtěl jsem sám právě odejít."

39      "As a matter of fact," said Rabbit, "I was going out myself directly."

40 „Tak tedy půjdu. Sbohem.“

40      "Oh well, then, I'll be going on. Good-bye."

41 „Tak sbohem, jestli ovšem opravdu už nic nechceš.“

41      "Well, good-bye, if you're sure you won't have any more."

42 „A máš ještě něco?“ zeptal se Pú rychle.

42      "Is there any more?" asked Pooh quickly.

43 Králíček zdvihl pokličky a řekl:

43      Rabbit took the covers off the dishes, and said,

44 „Už nemám.“

44      "No, there wasn't."

The Czech text was read by Daniela Macíková and recorded by Peter Houtzagers

Peter Houtzagers. Last Modified: February 20, 2019