Slavic Languages and Cultures Department, University of Groningen
Listen to the Slavic languages

Alice in Wonderland, page five
 
Czech and Dutch

listen to the Czech text
Back to language choice
Back to choice of Czech texts

Switch to Czech and English
Switch to Czech and Russian


To previous page


157  došla ke dvířkám a zjistila, že si ten zlatý klíček zapomněla;

157 Toen ze bij de deur kwam, merkte ze dat ze het gouden sleuteltje had vergeten

158  vrátila se pro něj ke stolku, ale už na něj nedosáhla:

158 en toen ze naar de tafel terugliep om het te halen, merkte ze dat ze er met geen mogelijkheid meer bij kon.

159  přes sklo ho jasně viděla,

159 Door het glas kon ze het heel duidelijk zien liggen

160  a tak šplhala po jedné noze u stolku,

160 en ze deed haar uiterste best om langs een van de poten van de tafel naar boven te klimmen,

161  ale moc jí to klouzalo;

161 maar die was te glad.

162  až ji to šplhání nakonec zmohlo, a tak si, chudinka, sedla a dala se do pláče.

162 Uitgeput van alle inspanningen ging ons arme kind op de grond zitten huilen.

163     „No tak, pláčem nic nespravíš,“ spustila na sebe zhurta Alenka.

163 'Kom op, het heeft geen zin zo te huilen,' zei Alice streng tegen zichzelf.

164  „Hned přestaň, to ti radím!“

164 'Ik raad je aan er onmiddellijk mee op te houden.'

165  Obyčejně si radila dobře

165 Meestal gaf ze zichzelf uitstekend raad

166  (ač málokdy uposlechla)

166 (al volgde ze die zelden op),

167  a někdy si tak zostra vyhubovala, až jí vhrkly slzy do očí;

167 en soms schold ze zich de huid zo vol dat de tranen haar in de ogen sprongen.

168  a jednou, jak si vzpomíná, málem si napohlavkovala

168 Ze herinnerde zich dat ze zelfs een keer had geprobeerd zich een draai om de oren te geven

169  za to, že jak hrála sama se sebou kroket, švindlovala;

169 omdat ze in een spelletje croquet met zichzelf vals had gespeeld,

170  ona totiž ta zvláštní holčička ráda dělala, jako by byla ve dvou osobách.

170 want dit eigenaardige kind hield ervan om te doen alsof ze uit twee personen bestond.

171  „Ale dělat, že jsem ve dvou osobách, to teď nejde,“ řekla si nešťastná Alenka.

171 'Maar het heeft nu geen zin,' dacht onze arme Alice, 'te doen alsof ik uit twee personen besta.

172  „Zbývá mě ani ne na jednu pořádnou osobu!“

172 Er is nauwelijks genoeg van mij over voor één redelijk persoon.'

173     A tu zahlédla pod stolem skleněnou krabičku;

173 Kort daarop viel haar oog op een klein glazen doosje dat onder de tafel lag.

174  otevřela ji a našla v ní koláček

174 Ze maakte het open en vond een koekje

175  a na něm z hrozinek krásný nápis: sněz mě.

175 waarop met letters van krenten 'eet mij' stond.

176  „Tak ho sním,“ řekla Alenka,

176 'Kom, laat ik het maar opeten,' zei Alice.

177  „a jestli po něm povyrostu, dosáhnu na klíček;

177 'Als ik dan groter word, kan ik bij de sleutel

178  a jestli se ještě scvrknu, podlezu pod dvířky.

178 en als ik kleiner word, kan ik onder de deur door kruipen.

179  Tak se přece jen do zahrady dostanu,

179 Op beide manieren kan ik in de tuin komen.

180  ať se stane co chce!“

180 Hoe – dat kan me niet schelen.'

181     Kousek ujedla a starostlivě si říkala:

181 Ze at een stukje en vroeg zich bezorgd af:

182  „Nahoru, nebo dolů“;

182 'Welke kant? welke kant?'

183  sáhla si na hlavu, zdali jí přibývá, nebo ubývá,

183 terwijl ze haar hand op haar hoofd hield om te voelen welke kant ze uitgroeide.

184  a nemálo ji překvapilo, že zůstává stejně velká;

184 Ze was heel verbaasd toen ze merkte dat ze niet veranderde.

185  toť se ví, to už tak bývá, když se jí koláč,

185 Nu is dat meestal zo als je een koekje eet,

186  ale Alenka si už tak zvykla na samé nevídané věci,

186 maar Alice was er zo aan gewend geraakt dat er ongewone dingen gebeurden,

187  že obyčejnský život jí připadal nudný a hloupý.

187 dat het haar nogal saai en stom leek als alles bij hetzelfde bleef.

188  Pustila se tedy do koláče a hned ho měla v sobě.

188 Daarom hapte ze meteen door en had het koekje al gauw op.

Czech translation by Aloys Skoumal and Hana Skoumalová


The Czech text was read by Daniela Macíková and recorded by Peter Houtzagers

Dutch translation by Eelke de Jong.




Peter Houtzagers. Last Modified: February 19, 2019